Na O2 Sázavafestu Ewa Farna vystoupila s novou kapelou. Společně představili i dvě nové skladby z právě připravované desky. Zpěvačka chystá v pořadí už třetí album a věří, že jím osloví co nejvíce posluchačů.

Na víkendovém O2 Sázavafestu jste hrála s novou doprovodnou kapelou. Proč jste ji vyměnila za tu původní?

S klukama jsme hráli tři roky a seděli jsme si jak hudebně, tak lidsky. Oni ale dostali nabídku postavit se na vlastní nohy a jako samostatná kapela začít svou kariéru a vydat cédéčko. Každý muzikant chce mít úspěch, to je pochopitelné.

Proto kluci tuto nabídku přijali a já jim přeju hodně štěstí. Chápu jejich postoj a jsem vnitřně přesvědčena, že naše dosavadní spolupráce nebyla poslední. Ostatně na Sázavafest nemohl přijet baskytarista mé nové kapely a hrál s námi ten původní. Jsme v kontaktu. Není to tak, že bychom se pohádali a přestali si rozumět.

Předpokládám, že s novou kapelou vydáte co nejdříve nové album.

Máte pravdu. Deska je už připravená, na Sázavafestu jsme z ní zahráli dvě nové skladby. Momentálně se k vybraným písním dodělávají texty a album by se mělo objevit na konci října. V listopadu k němu absolvujeme turné, jehož vrcholem bude koncert 6. prosince v pražské Lucerně.

Čím bude to turné zajímavé?

Bude česko-slovensko-polské. Na podzim chceme hrát na území Čech a Slovenska, Polsko necháme na jaro. V Polsku se mi docela daří, což je pro mě skvělá věc. Být úspěšný v zahraničí je vždycky dobré, navíc polština je má mateřština.

Jsem obyvatelka Čech, ale národností jsem stoprocentní Polka. Moji rodiče jsou Poláci. Samozřejmě mě také těší, že se mi daří v Česku, kde jsem vyrůstala.

Bude to vaše třetí album. Na koho svou hudbu zacílíte?

Když mi bylo dvanáct, nazpívala jsem písničku Měls mě vůbec rád. Publikum, které oslovila, už vyrostlo a já koneckonců také. S novým albem bych ráda oslovila i starší posluchače. Bohužel je tady hodně předsudků.

Řada lidí si říká, že přece nebudou poslouchat patnáctiletou holku. Je to z mého pohledu poměrně zásadní blok, který se novým albem budu snažit překonat. Myslím si, že nehrajeme infantilní hudbu, ale hudbu pro všechny. Budeme rádi za každé nové lidi, které oslovíme.

Jste považována za velký talent české hudební scény a hodně se od vás očekává. Jaké je pro patnáctiletou dívku být pod takovým tlakem?

Vím, že musím udělat dobrou desku, ovšem to je normální. Kdybych měla pocit, že album bude špatné, raději bych ho nevydala. Proti předešlým dvěma deskám se na nové objeví elektronika, chceme mít modernější zvuk.

Kromě tlaku uměleckého jsou tu ale i další tlaky: škola, podceňování jinými lidmi a podobně. Naštěstí mám kolem sebe dobrý tým, který se o mě stará a podporuje mě. To je důležité a doufám, že to zvládneme. Zatím je to fajn.